Vzdušnou vlhkost tvoří přítomnost vodních par ve
vzduchu. Vlhkost se měří v procentech od 0 do 100. Velmi suchý vzduch má hodnotu
téměř nulovou a vzduch prosycený vlhkostí, který můžeme vidět ve formě par a
mlh, se pohybuje na stupnici těsně pod stovkovou hodnotou.
Vzdušná vlhkost je pro živé bytosti důležitá. Vlhkost vzduchu 60 až 70% je pro
lidi, zvířata a rostliny příjemná. Od jara do podzimu můžeme v bytech této
vlhkosti lehce docílit. Problém nastává během zimní topné sezóny, kdy se vzduch v místnosti ohřívá a vlhkost
vzduchu klesá na 40 až 50%. Tehdy je potřeba uměle zvyšovat vzdušnou vlhkost, aby
naše rostliny nevadly a neosychaly.
Existují různé podoby zvlhčovačů vzduchu. Nejjednodušší a nejlevnější jsou
například závěsné nádoby s vodou na radiátory. Mezi ty dražší a
komplikovanější určitě patří různé pokojové fontány a zřídelní kameny, nebo
elektrické zvlhčovače vzduchu. Velmi účinné je rosení samotných listů rostlin
mechanickým rozprašovačem, který šíří okolo rostliny jemnou mlhu. Musíme však
dávat pozor, abychom nesmočily případné květy na rostlinách, protože by mohly
začít hnít. Voda v rozprašovači musí být alespoň 12 hodin odstátá, aby měla
pokojovou teplotu. Dále se pro zvyšování vlhkosti vzduchu, v přímém okolí rostlin,
používá štěrk. Tyto drobné kamínky nasypeme do misek na vodu pod květináčem,
pokud je štěrk stále vlhký, zajišťujeme tím rostlině stálé odpařování vody.
Musíme však dbát na to, aby se květináč nedotýkal vodní hladiny v misce, protože
trvale mokré kořeny květin brzy zahnívají. |
