Venku mrholí a fouká studený vítr a my se zoufale
rozmýšlíme, zdali je lepší, strávit pár minut čekání na autobus v plískanici
nebo v počmárané zastávce. Nakonec zvolíme déšť. Mládež a děti si vylévají,
na zdech skrytých v útrobách zastávek, své srdce. Mnozí si myslí, že zastávky
jsou jenom velké odpadkové koše nebo veřejné záchodky. A další zamění zastávku
za kuřárnu, takže člověk odsud vychází vyuzen zaživa.
V Malenovicích, malé vesničce na Beskydsku, tento problém nemají, protože tam kolem
cest stojí krásné dřevěné domečky, které skvěle zapadají do tamější
podhorské krajiny. Lidé jdoucí z túry mohou beze strachu usednout na lavičku a
vybalit svačinu. A třeba domácí obyvatelé, kteří do práce dojíždí autobusem,
nemají z ošklivého prostředí pokažený den a mohou si připadat důstojně. |
