Široké schodiště nás
zavede na čestný dvůr valtického barokního zámku s fontánou uprostřed, který je
zleva a zprava ohraničený bývalými hospodářskými budovami a vpředu hlavní
dvoupatrovou zámeckou budovou s hodinovou věží. Samotný zámek je čtyřkřídlá
budova, jejíž křídla uvnitř uzavírají nádvoří s balkónem, na které vejdeme z
čestného dvora bránou s kamenným portálem nesoucím sochy Moudrosti a Spravedlnosti a
rodový erb. Hlavní zámecká budova je oproti ostatním třem křídlům bohatě
zdobena. Na místě dnešního barokního zámku stál ve 13. století starý hrad, který
byl v průběhu 15. století přestavěn do pozdně gotické podoby. V dalším století
byl hrad podstatně rozšířen a renesančně přestavěn. Tehdy byly budovy
přistavovány kolem jádra gotického hradu. Když byla Valticím na začátku 16.
století určena úloha reprezentačního knížecího sídla, začal Karel I. své sídlo
přebudovávat. Po roce 1606 vedl přestavbu architekt Johann Baptist Carlone. Po smrti
Karla I. v přestavbě pokračoval jeho syn Karel Eusebius. Za jeho vlády byly roku 1643
vystavěny konírny a roku 1659 dokončena jízdárna. Tehdy měl zámek 10 křídel
soustředěných kolem tří nádvoří a podobal se hradu a zámku v Českém Krumlově.
Jakmile valtické panství přešlo na Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, začalo se
opět stavět, protože Valtice neodpovídaly modernímu pohodlnému bydlení své doby.
Roku 1688 byla na zámku vystavěna sala terrena asi podle projektu Johanna Bernhardta
Fischera z Erlachu. Další majitel Valtic kníže Antonín Florián z Lichtenštejna
provedl na zámku další rozsáhlou přestavbu, za které zámek vznikl takřka znova a
stavbu vedl Anton Johann Ospel. Tehdy byla také založena francouzská zahrada. Naposledy
se ve Valticích stavělo v roce 1790, kdy bylo postaveno divadlo. Interiéry zámku byly
upravovány asi sto let a byly dokončeny na konci 18. století. Na valtickém zámku
můžeme vidět zámeckou jídelnu se zabudovaným domácím výtahem,
"pozorovatelnu" s krytou koupenou, společenský salón s rokokovým nábytkem
nebo dámský budoár s nástropním obrazem znázorňujícím přemožení titánů
olympskými bohy od malíře F. W. Tamma, který vymaloval většinu zámeckých komnat.
Dále můžeme ve Valticích zhlédnout kuřácký salónek, žlutý salón s nábytkem ve
stylu holandského baroka, červený olympský salón s ručně vyřezávaným rokokovým
nábytkem, trojský zelený salón s rokokovými kamny, sál předků s nástropním
obrazem Alegorie a umění a koupelnou z 19. století, zámeckou kapli, obrazárnu,
knížecí pracovnu, zlatý sál s nástěnnými zlacenými řezbami, spojovací salón a
rokokovou ložnici s barokní postelí. Poslední sedmnáctou místností zámecké
prohlídky je přijímací salón.
|
