 Valtické
panství patřilo až do konce první světové války k Rakousku, jenom za vlády
Přemysla Otakara II. byly Valtice české. Starý hrad postavili biskupové z Pasova a do
podhradí se nastěhovali lidé z Feldsbergu v Bavorsku. Roku 1192 hrad získal Vichard ze
Seefeldu a po něm přešlo panství na jeho syna Kadolda, který často pořádal
rytířské klání. V dalších letech hrad rychle střídal majitele, až se někdy
kolem roku 1393 ocitl v majetku Jana I. z Lichtenštejna, hofmistra rakouského vévody
Albrechta III. A v majetku Lichtenštejnů zůstaly Valtice po několik století. V 16.
století vládl ve Valticích Kryštof z Lichtenštejna zvaný Rozmařilý. Dalším
majitelem byl Hartmann II. z Lichtenštejna, jenž měl tři syny. Nejstarší byl
významný státník Karel I. z Lichtenštejna, který měl za manželku Annu
Černohorskou z Boskovic. Druhý v pořadí byl slavný válečník Maxmilián, jenž si
vzal Aninu sestru Kateřinu a posledním byl diplomat Gundakar, jehož druhou manželkou
byla těšínská vévodkyně Alžběta Lukrécie z rodu Piastovců. Karel I., který byl
roku 1608 povýšen do knížecího stavu a po bitvě na Bílé hoře se stal českým
místokrálem, učinil z valtického zámku lichtenštejnskou knížecí rezidenci. Po
Karlově smrti roku 1627 přešel majetek na jeho syna Karla Eusebia z Lichtenštejna,
jenž byl nezletilý, a tak za něj majetek spravoval jeho strýc Maxmilián. Karel
Eusebius studoval práva v Bruselu a když se roku 1632 vrátil, převzal správu nad
majetkem. Dalším majitelem se stal roku 1684 Karlův syn Jan Adam Ondřej z
Lichtenštejna, který Valtice vlastnil až do roku 1712, kdy rodová větev Karla I.
vymřela. Potom se vlády ujal Antonín Florián z Lichtenštejna, potomek knížete
Gundakara, který byl císařským vyslancem na papežském dvoře a nejvyšší hofmistr
a ministerský předseda španělského krále. Po Antonínu Floriánovi přešlo
valtické panství roku 1721 na jeho syna Josefa Jana Adama a dále roku 1732 na jeho
vnuka Jana Nepomuka Karla. Potom ve Valticích vládl Josef Václav z Lichtenštejna, po
kterém zdědil majetek roku 1772 František Josef I. z Lichtenštejna. Alois Josef I. z
Lichtenštejna se věnoval ekonomii a roku 1781 na něj přešlo valtické panství, na
kterém vládl do své smrti roku 1805, kdy panství zdědil jeho bratr Jan Josef I. z
Lichtenštejna. Od roku 1836 patřily Valtice Aloisi Josefu II., jenž byl císařským
vyslancem na korunovaci anglické královny Viktorie. Roku 1858 Alois Josef II. zemřel a
téhož roku nabyl plnoletosti jeho syn Jan Josef II., který ve Valticích pobyl 71 let
až do roku 1911, kdy panství připadlo asi Františka Josefa z Lichtenštejna. Od roku
1945 patří Valtice státu.
|
