|
|
|
|
|
Na místě staré landštejnské tvrze na severu vyrostla
roku 1482 nová hradní budova se sgrafitovou výzdobou, ke které bylo roku 1522
připojeno východní a západní, boční křídlo. Později přibývaly různé
přístavby, které daly třeboňskému zámku renesanční podobu. Stavbu jižního a
jihozápadního traktu vedl v roce 1570 italský stavitel Antonín Ericer. Za vlády
posledního Rožmberka Petra Voka se na Třeboni čile stavělo. Roku 1599 začala stavba
rohové jihovýchodní části zámku a okolních úřednických budov, tyto práce vedl
Dominik Cometa z Eckturmu. Stropy vyřezával truhlář Oldřich Taxner z Krumlova. V
jihovýchodní části zámku je v přízemí Dvořanská světnice, ve které Tomáš
Třebochovský vyobrazil 32 znaků dvořanů Petra Voka. V rohu nádvoří se nacházela
modlitebna z roku 1617, kterou postavil Pavel Sarcelli, ale ještě téhož roku byla
upravena na kancelář. Během třicetileté války byla Třeboň vypleněna. Za vlády
Schwarzenberků probíhali na zámku pouze opravy a malé úpravy, protože majitelé se
zde zdržovali zřídka. Zámecká zahrada, které se věnoval hlavně Petr Vok, dostala v
19. století výraz anglického parku.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
