V roce 1315 český král Jan
Lucemburský zastavil Telč Janovi z Vartemberka. Potom v roce 1339 král vyměnil Telč s
Oldřichem z Hradce za panství na uherské hranici. Rod pánů z Hradce se o Telč staral
až do začátku 17. století, kdy vymřel po meči. Důležitým pánem na Telči byl
Zachariáš z Hradce, který zde vládl od roku 1526. Byl nejvyšším komorníkem a
zemským hejtmanem. Oženil se s Kateřinou z Valdštejna a měl s ní dceru Kateřinu,
proto roku 1589 panství odkázal synovci Adamovi II. z Hradce. Adam II. i jeho syn
Jáchym Oldřich však brzy zemřeli a majetek přešel roku 1604 na sestru Lucii Otýlii
z Hradce, provdanou za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Slavatové se na Telči
zdrželi po tři generace. Roku 1702 se stal majitelem hrabě František Antonín
Lichtenštejn - Kastelkorn. Roku 1796 Telč zdědil Leopold hrabě Podstatský -
Lichtenštejn. Byl to lidumil, zřídil nedělní školu pro mládež a nadaci pro
chudobné dívky. V těchto skutcích pokračoval i jeho syn Leopold II., za jeho života
se na zámku hrálo divadlo a holdovalo se hudbě. I Leopold III. měl lidskou duši a
zbudoval v Telči reálku. Podstatští žili v Telči až do roku 1945, kdy zámek
přešel do vlastnictví státu.