|
|
|
|
 Český
Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci, čnícím nad řekou Sázavou, na
strategicky výhodném a bezpečném místě. Na jeho dnešním místě stál původně
raně gotický hrad, skládající se z hradního paláce obehnaného mohutnou zdí,
zakončenou z obou stran věží. Severní věž je hrozivě zaostřena směrem k západu
a na jižním konci zdi stála válcová věž oddělená od samotného hradu hlubokým
příkopem. Tyto jednotlivé části hradu byly v 15. a hlavně 17. století postupně
spojeny, a tím vznikl dnešní mohutný hrad. Příkop před jižní věží byl později
překlenut mostem. Stavitelé se na Českém Šternberku velmi pečlivě věnovali
hradnímu opevnění, vybudovali mohutné, vysoké hradby a vykopali hluboký příkop.
Přesto byl hrad dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Hrad byl tehdy přestavěn v pozdně
gotickém slohu, z toho se dochovaly arkýře na východním průčelí a vlašský
komín. K další přestavbě, tentokrát raně barokní, došlo krátce po skončení
třicetileté války. Barokní přeměny se nejvíce projevily uvnitř hradu, zejména ve
velké síni v druhém patře, která je nejhonosnější místností celé stavby a v
přilehlých salónech. Nachází se zde bohatě zdobené barokní krby a štukové
reliéfy mistra Carla Brentana. Místnosti hradu jsou vybaveny nábytkem různých slohů
od renesance, přes baroko až po empír. K dalším zajímavostem Českého Šternberku
patří jedna z největších evropských sbírek grafických listů s motivy
třicetileté války. Jako jinde jsou i zde, některé místnosti věnovány výhradně
představitelům rodu Šternberků. Kašpar Maria Šternberk byl významným
představitelem národního obrození a založil roku 1818 Národní museum, kterému
věnoval své četné paleontologické sbírky.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
