|
|
|
|
 Různí byli věznění a odsouzení na
hradě Špilberku a později v hrůzných kasematech. Za husitských nepokojů byli
Brňany za špilberskými zdmi drženi a potom popraveni Heralt z Kunštátu a purkrabí
Václav Klobása. Po bělohorské bitvě byli do zdejšího vězení uvrženi moravští
povstalci, mnoho jich zde zemřelo a třeba Blekta z Útěchovic a Václav Bítovský
propadli hrdelnímu trestu. Nejvíce proslula špilberská pevnost v 18. a 19. století,
kdy prý za jejími tlustými zdmi v dusných celách úpěly stovky zločinců. Tehdy
vznikly tmavé těsné kobky stlučené z prken a trámů, ve kterých přikovaný
odsouzenec napolo stál a visel na železném poutě obepínajícím ho v pase a
přikovaným vzadu ke zdi. Ruce a nohy trestance vězely v poutech spojených řetězy se
železnou tyčí, která prý procházela všemi kobkami v patrech nad sebou. Na
Špilberku se prý nacházela i strašná mučírna s obvyklými mučícími nástroji,
jako byly palečnice, skřipec, kleště, anebo pepřenka - nádobka naplněná pepřem,
která se vkládala mučeným do úst, aby nebylo slyšet jejich kvílení. Posledním
"mučeným" byl prý sám císař Josef II., jenž se nechal na jednu hodinu
zavřít do dřevěné kobky pro nejtěžší zločince a po vypuštění ven, vydal
rozkaz o zrušení nejkrutějších žalářů a přestěhování vězňů do hořejších
cel.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
