Sovinec a jeho přilehlé okolí se jen hemží tajemnými bytostmi a nekalými
tvory. Nedaleko hradu je v kopci skála, které se od pradávna říká Vílí dům. Lidé
ze vsi se tomu místu vyhýbají ve dne i v noci. Jednou takhle po obědě se do
blízkosti Vílího domu dostala chudá stařenka, která zde sbírala klestí na podpal.
Už měla nasbíranou pěknou hromádku, a tak se chystala domů. Sotva udělala krok k
vesnici, uslyšela za sebou tiché naříkání. Rychle se otočila a na holé skále
uviděla asi tříleté dítě, celé nahé a prokřehlé zimou. Zželelo se staré ženě
nebohého děcka a vzala je sebou do své chatrče. Ve světnici vysadila dítě na teplou
pec a hledala pro ně něco k snědku. Tu však se z venku ozval silný hlas:
"Hilare, hilare!" Stařenka celá zkoprněla, ale do dítěte jako když
střelí. Seskočilo z pece jako jelen, zařehtalo jako kůň a zmizelo z chalupy k lesu.
Byl to totiž šotek z Vílího domu.
Sovinec a jeho přilehlé okolí se jen hemží tajemnými bytostmi a nekalými
tvory. Nedaleko hradu je v kopci skála, které se od pradávna říká Vílí dům. Lidé
ze vsi se tomu místu vyhýbají ve dne i v noci. Jednou takhle po obědě se do
blízkosti Vílího domu dostala chudá stařenka, která zde sbírala klestí na podpal.
Už měla nasbíranou pěknou hromádku, a tak se chystala domů. Sotva udělala krok k
vesnici, uslyšela za sebou tiché naříkání. Rychle se otočila a na holé skále
uviděla asi tříleté dítě, celé nahé a prokřehlé zimou. Zželelo se staré ženě
nebohého děcka a vzala je sebou do své chatrče. Ve světnici vysadila dítě na teplou
pec a hledala pro ně něco k snědku. Tu však se z venku ozval silný hlas:
"Hilare, hilare!" Stařenka celá zkoprněla, ale do dítěte jako když
střelí. Seskočilo z pece jako jelen, zařehtalo jako kůň a zmizelo z chalupy k lesu.
Byl to totiž šotek z Vílího domu.
