|
|
|
|
 Projdeme-li pět různých nádvoří a vystoupáme po schodech,
dostaneme se do tzv. Horního hradu, kde jsou vystaveny kanóny. Stavbě vévodí mohutná
kamenná věž pokrytá šindeli, odkud je nádherný výhled na město a okolní
přírodu (renovace věže však neodpovídá době stavby).
Obranný hrad Sovinec patřil starému moravskému rodu, který měl v erbu štít, z
poloviny červený a z druhé půli šikmě červenobíle pruhovaný. Hrad založili
bratři Vok a Pavel z rodu Hrutoviců, později pánů ze Sovince, asi v roce 1334. Heralt
ze Sovince odkázal hrad roku 1492 Janu Pňovskému ze Sovince. Páni ze Sovince dolovali
v okolí zlato, stříbro a železo. Doly jim však mnoho nevynášeli, a tak museli hrad
prodat pánům z Boskovic. Učinil tak roku 1578 Ješek Pňovský ze Sovince, kdy prodal
panství Kryštofovi z Boskovic.  Jan z Boskovic prodal Sovinec
Šimonu Ederovi ze Šťávnice. Po smrti jeho syna Vavřince, zdědila hrad dcera Anna,
která se provdala za Jana staršího Kobylku z Kobylího. Jan Kobylka byl členem
stavovského direktoria a účastnil se odboje proti Ferdinandu II. Po bitvě na Bílé
byl Janu Kobylkovi Sovinec zkonfiskován a roku 1623 jej získal rakouský biskup Karel
pro Řád německých rytířů. Roku 1837 přišel na hrad arcivévoda Maxmilián a
zřídil zde lesnickou školu. Také nechal postavit, na místě staré hradní kaple,
šestibokou zvonici v empírovém slohu. Hrad byl využíván jako letní sídlo a jako
knihovna Řádu. V roce 1939 Hitler zrušil Řád německých rytířů a vzniklo zde
sídlo jednotek SS, kde byli drženi zajatí francouzští vojáci. Na samém konci války
byl hrad vydrancován místním obyvatelstvem a zapálen, hořel asi týden.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
