|
|
|
|
Na malé vyvýšenině nad rozlehlou loukou můžeme vidět
ratibořický zámek už z dálky, jak bělostně prosvítá mezi hustým stromovím.
Projdeme-li branou, kolem houfu skotačících kočiček, staneme v zámecké zahradě s
písečnými cestičkami, starými stromy a rybníčkem. Cestička nás zavede před
zvláštní, empírově upravený barokní zámek, postavený podle vzoru italských
venkovských vil. Jednopatrová budova zámku, obehnaná ochozem s výhledem do okolí,
stojí na kosodélném půdorysu a má šikmou břidlicovou střechu, na které je
přistavěn nezvyklý altán s hodinami a šesti komíny. V každém poschodí zámku je
jedna hala, kolem níž jsou seřazeny místnosti. Přízemí s prvním poschodím
spojují dvě protilehlá schodiště. Na ratibořickém zámku si máme možnost
prohlédnout reprezentační, ale i soukromé obytné místnosti, jako třeba "salón
tří císařů" zařízený pozdně empírovým nábytkem, "hudební
salónek" ve stylu napoleonského empíru, kde jsou mimo jiné vystaveny různé
hudební nástroje, biedermeierovský "pánský pokoj" s částí knihovny,
ložnici a toaletní pokoj, "letní jídelnu" s novobarokním nábytkem,
"kabinet a ložnici paní kněžny" a mnoho dalších pokojů. Dříve však
než zde vznikl tento zámeček, stála na jeho místě rytířská tvrz, pod kterou se
rozprostírala středověká vesnice. V letech 1702-1708 zde nechal Lorenzo Piccolomini
postavit nový barokní zámeček pro letní pobyt. Ve druhé polovině 18. století k
zámku přibylo severozápadní služebnické křídlo. Další přestavba proběhla ve
stylu empíru a klasicismu v letech 1825-1826. Současně bylo upraveno okolí zámku a
byl zřízen anglický park. Za vlády Viléma Karla Augusta ze Schaumburg-Lippe byl
zámeček naposledy upravován, změny se týkaly zejména venkovní omítky, úpravy
interiérů a služebnického křídla.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
