V historických listinách je první písemná
zmínka o hradním sídle pánů z Pernštejna již z konce 13. století. Tehdy to ještě
nebyla rozsáhlá stavba, ale měla již palác a věž zvanou Barborka, která čněla
ostrým hrotem ke straně předvídaného útoku. Rostoucí význam Pernštejnů si
vynutil na přelomu 15. a 16. století větší přestavbu. Z tehdy soukromého hradu se
stalo representační politické a správní centrum. Je těžké přesně stanovit, kde
stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo
vystavěno nové nádvoří. V 15. století byla postavena vnější hradební zeď a
další obytné budovy. Svou hrdou a útočnou podobu Pernštejn ztratil zakrytím věže
Barborky a získal tím výraz mohutné a pevné stavby. Na nově vybudovaném nádvoří
vyrostla representativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou
Rytířský sál. Koncem 15. století také vznikaly jednoduché, ale účinné hradby a
některé věže. V dalším století se na Pernštejně opět stavělo. Asi v první
čtvrtině století překlenula vstupní prostor v přízemí sklípková klenba. Dále
byla dostavěna, v blízkosti Černé brány, knihovna a několik obytných místností.
Vynikající jsou krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, tak
typické pro Pernštejn. Nástěnné malby v ložnici a v Čínském salónku pocházejí
asi z 60. let 18. století. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval roku 1716 F. J.
Eckstein. Začátkem 18. století byla původní výzdoba Rytířského sálu doplněna
štukovými reliéfy G. A. Gorbelliniho. Hrad Pernštejn je určitě hlavně zajímavý
svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v novověký
opevněný hrad, nemůžeme však opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou
sochařskou i malířskou výzdobu.
