|
|
|
|
 Zámek Orlík stojí asi jen 10
metrů nad vodní hladinou stejnojmenné přehrady. Ještě však v polovině 20.
století, kdy přehrada neexistovala, strměl zámek na skále asi 70 metrů vysoko nad
údolím řeky Vltavy. Do zámku se vchází po kamenném mostě nad příkopem, vstupním
novogotickým křídlem se třemi válcovými věžemi. Projdeme-li dlouhým průjezdem
staneme na užším nádvoří, jenž tvoří čtyři třípatrová zámecká křídla.
Dříve však než zde byl vystavěn dnešní krásný zámek, stál na jeho místě
někdy kolem roku 1280 dřevěný hrádek, který střežil vodní cesty a brod, a také
vybíral clo. Na počátku 13. století byl přestavěn a roku 1340 byl vnitřní hrad
rozšířen a vznikly také nové obytné budovy. Za Kryštofa ze Švamberka byl hrad
opět rozšířen a byla vystavěna kaple s gotickou síťovou klenbou. Za jeho nástupce,
Kryštofa II., nebyly ještě všechny práce u konce a nový majitel se rozhodl, že hrad
zvýší o jedno patro, které bylo dokončeno asi roku 1588. Tehdy se z hradu stalo
pohodlnější zámecké sídlo. Během třicetileté války byl zámek vypleněn
císařskými vojsky a opraven byl teprve za Schwarzenberků. V roce 1725 bylo
přestavěno severozápadní křídlo a v letech 1751-1753 křídlo jihozápadní. V roce
1802 zámek vyhořel a během oprav bylo přistavěno třetí poschodí. Ačkoliv byl
zámek opraven, majitelům se zdál obyčejný, proto přivolali architekta B. Grubera,
jenž v letech 1849-1860 naposledy stavebně zasáhl do vývoje zámku tím, že
novogoticky upravil průčelí zámku. Během 19. století byl u zámku založen anglický
park. V zámku můžeme vidět například místnost věnovanou maršálkovi Karlu I. a
napoleonským válkám, puškovou chodbu, kapli, rytířský sál, empírové salóny,
knihovnu nebo lovecký sál.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
