|
|
|
|
 Kdysi dávno se v hlubokých lesích okolo břehů Vltavy skrývali
loupežníci. Jednu loupeživou bandu vedl hejtman Batěk a jeho meč byl nejednou zborcen
krví nevinné oběti. I sám kníže se snažil Baťku polapit, avšak marně. Batěk
měl s sebou v lese svou mladou ženu a malého synka, kterého nadevše miloval. Po zlé
nemoci jeho mladá žena zemřela a Batěk poprvé pocítil bolest. Bloudil jako ve snách
po lesích a vyhledával samotu. Chůvě nakázal, aby malého synka střežila jako oko v
hlavě, protože hluboké lesy jsou plné divé zvěře a dalších nástrah. Jednou,
když Batěk přišel z výpravy do své chatrče, našel ji prázdnou. Po synkovi i
chůvě se slehla zem. Batěk byl zoufalý a hned se vypravil se svými loupežníky syna
hledat. Volali a hledali, i když se na kraj snesla noc, avšak při světle pochodní
mnoho neviděli a byli také k smrti unaveni. Dorazili na okraj skalisek a rozhodli se,
že zde přenocují. Nejmladší z nich se vyšplhal mnohem výše než ostatní, a tam se
uložil ke spánku. Ráno ho něco probudilo, když se docela probral, uvědomil si, že
to je slabý dětský pláč, který se ozývá vysoko nad ním. Nelenil tedy, vyšplhal
až na samý vrchol skály a tam uviděl velké orlí hnízdo, kde mezi sedmi orlíky
ležel ztracený synek. Starý orel ho asi ukradl chůvě, když dřímala v lese a odnesl
ho svým orlíkům. Batěk byl šťastný a mladému loupežníkovi se bohatě odměnil.
Avšak od té doby s Baťkem nebylo něco v pořádku. Už nevyjížděl na loupeživé
výpravy a jen seděl na zápraží chatrče a dumal. Jednoho dne Batěk svolal svou bandu
a řekl jim, aby si našli nového hejtmana, že chce zanechat loupežení. Loupežníci
se však, jako jeden muž, rozhodli, že Baťka neopustí. Naopak všichni zanechali
loupení, vystavěli Baťkovi na místě, kde našli ztraceného synka, hrad a pod hradem
založili osadu. Jakmile se kníže dozvěděl, jak se Baťek změnil, odpustil mu
všechny viny a daroval mu okolní kraj. Podle orlího hnízda byl hrad nazván Orlík.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
