 Paní Marie Magdalena Trčková byla chotí Jana
Rudolfa Trčky, jak jeho měli poddaní v lásce, tak ji nenáviděli. Byla totiž velmi
lakomá a se svými poddanými neměla pražádné slitování. Jednou se zle osopila na
zámeckého lovčího: "Jak to, že dodáváš do kuchyně tak málo zvěře?
Přiznej se! Určitě zvěř tajně rozprodáváš." Lovčímu se roztřásl hlas:
"Nemohu dodávat více zvěře, paní, protože smečky divokých psů se
prohánějí po lesích a co uvidí, zardousí." Rozhněvala se Máří Magdalena a
poručila poddaným, aby všem psům na opočenském panství usekly jednu nohu. Kdo
neposlechne, bude svržen do hladomorny. Od té doby se všichni psi belhali o třech
nohách. Takovými hanebnými skutky si paní Marie Magdalena, zasloužila přezdívku
"zlá Manda". Začala třicetiletá válka a poddaným, kterým se doteď vedlo
špatně, bylo ještě hůř. Vrchnost je odírala o poslední patku chleba. Poddaní
neměli co prodávat a čím platit daně. Pan Trčka nad nimi leckdy přimhouřil oko a
mnoho jim odpustil, ale "zlá Manda" by dlužníky radši tvrdě ztrestala.
Tehdy měl každý sedlák kládu, a když nemohl zaplatit, byl mu na ni vyhlouben
zářez. Sedláci se zářezů báli. Byly zlé časy a zářezů přibývalo. Jednou pan
Trčka odcestoval a vlády se ujala jeho žena. Za čas si vzpomněla na klády se
zářezy a rozkázala sedlákům přivézt je na Opočno k zúčtování. Sedláci
otáleli a čekali, zda-li se pan Trčka nevrátí, aby je zachránil. Zanedlouho dostali
zprávu, že je pan Trčka opět doma, takže naložili svoje klády na káru a odvezli je
na zámek. Jakmile zámecký pán přišel, udiveně se ptá: "Co mi to přivážíte
za dříví?" A sedláci na to: "Milostivá paní Trčková nás vyzvala ke
skládání účtů, avšak časy jsou zlé a my nemáme peníze." Pan Trčka nechal
složit klády na hromadu a zapálil je. "Máte splaceno," řekl prostě a
odešel kolem spokojených sedláků zpět do zámku. Sedláci po dlouhá léta
vzpomínali na dobrého pana Trčku, ale zato "zlá Manda" byla mnohokrát
prokleta.
|
