 Kdysi dávno byly
Milotice skvostným zámkem. Z daleka se tam sjížděla šlechta na hony, bály a
hostiny. Hrabě měl rád velkou společnost, stejně jako rychlé lovy v lese, avšak
jeho žena radši zůstávala sama v komnatě se šitím, nebo vedla rozhovory s mladým
zámeckým kaplanem. Hrabě svou ženu stále přesvědčoval, aby se věnovala hostům,
ale marně. Hraběnka podezírala manžela ze žárlivosti vůči kaplanovi. Vedli spolu
bouřlivé spory stále více a více. Jednou hrabě zahrozil, že kaplanovi urazí hlavu,
nepřestane-li se s ním hraběnka scházet. Hraběnka měla ve zvyku procházet se s
kaplanem ráno po zahradě a svěřovat se mu se všemi starostmi. Jednou šla opět ráno
do zahrady a místo kaplana potkala hraběte s flintou, který tou dobou býval vždy na
vyjížďce. Hrabě své ženě popřál dobrou zábavu a zmizel. Za chvíli se objevil
zámecký kaplan a políbil své paní ruku na uvítanou. V tom se ozvala rána a dobře
mířená střela zasáhla kaplana přímo do srdce. Nikdy se nezjistilo, kdo byl
kaplanovým vrahem, protože hraběnka svého muže neprozradila. V den kaplana pohřbu si
hraběnka oblékla černý šat a nesvlékla ho až do smrti. Od té doby začali poddaní
svou paní přezdívat Černá hraběnka. Zámecký kaplan a Černá hraběnka se prý
dodnes procházejí v milotické zahradě.
|
