|
|
|
|
|
K mohutné bráně zříceniny raně gotického hradu
Lichnice dojdeme po hrubé kamenité cestě a projdeme-li bránou, dostaneme se na
travnaté prostranství, kolem kterého se rozkládají zbytky hradu. Lichnice byla
postavena na trojúhelníkovém půdorysu a byla obehnána obrannou kamennou hradbou.
Severovýchodní cíp hradního areálu hlídala okrouhlá věž, která sloužila
pravděpodobně i k bydlení. Jihovýchodní cíp zabíral hradní palác, z něhož se
ještě zbytky dochovaly a poblíž hradního paláce byla částečně obnovena 13 m
hluboká studna. Hrad Lichnice byl založen v polovině 13. století Smilem ze Žitavy a
podle tehdejší módy byl německy pojmenován Lichtenburk. Dalším známým majitelem
byl Jindřich z Lichtenburka, který pod svým hradem oloupil družinu Záviše z
Falkenštejna. V roce 1350 byl hrad zahrnut do královského majetku a byl často
zastavován a také v něm pobývali loupeživý rytíři, jako byl třeba Ješek z
Trojovic. Po roce 1410 hrad vlastnili Václav IV., královna Žofie, která zde měla své
vdovské sídlo, a také Vladislav II. Jagellonský, jenž lichnické panství v roce 1490
dědičně daroval Mikuláši Trčkovi z Lípy. Za jeho vlády bylo na Lichnici dobře a
hrad byl podstatně rozšířen a opraven. V roce 1507 nechal Mikuláš Trčka na Lipnici
zazdít svou manželku Kateřinu z Kosti a Šelmberka. V roce 1555 Trčkové Lichnici
prodali Robmhápům ze Suché, za jejichž vlády začal hrad upadat. V roce 1610 Lichnice
vyhořela a tehdejší majitel Zikmund Robháp ji už neopravil. Roku 1637 panství
přešlo na Ferdinanda II., který nechal hrad částečně opravit a ubytoval zde
císařské vojáky. V roce 1649 byl lichnický hrad z rozkazu císaře Ferdinanda III.
rozbořen, aby nesloužil jako úkryt lupičům potulujícím se po kraji po třicetileté
válce. Během 18. a 19. století se hradní zřícenina stala zdrojem stavebního
materiálu a její záchrana počala na začátku 20. století.
|
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
