|
|
|
|
|
Ve 13. století si v Kroměříži vystavěl gotický hrad
olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka. Za husitských válek střídala Kroměříž
majitele poměrně často. Roku 1423 se města zmocnil husitský pán Smil z Moravan, ale
biskup Jan Železný brzo dobyl Kroměříž nazpět. Dalšími majiteli, kteří měli
město v zástavě, byli Jaroslav a Zdeněk ze Šternberka. Potom město drželi Emerich a
Štěpán ze Zápolí, kterým dal Kroměříž do zástavy král Matyáš. Město
vyplatil vzdělaný biskup Stanislav Thurz v roce 1497 a pro Kroměříž tak nastal čas
blahobytu. Stanislav se dal do přestavby hradu a po něm pokračoval jeho nástupce
biskup Pavlovský. Biskup František z Dietrichštejna, který byl v Kroměříži od roku
1598 a vymohl si na císaři Rudolfu II. právo razit mince. Za stavovského povstání
byl však biskup připraven o majetek a vypovězen ze země. Kroměříž nakrátko
připadla Fridrichu Falckému. Roku 1643 dobyli město Valaši a Švédové a Kroměříž
lehla popelem. O nový rozkvět města se zasloužil biskup Karel
Lichtenštejn-Kastelkorn, který zde byl od roku 1664. Za jeho vlády byl zámek
přestavěn do podoby, kterou si dochoval dodnes. Dalším nástupcem byl biskup Karel
vévoda Lotrinský. V roce 1752 město zachvátil požár. Jeho obnova probíhala za
vlády biskupů Troyera, Egkha a Hamiltona. Nejvýznamnější událost, která se kdy v
Kroměříži udála, bylo konání ústavodárného říšského sněmu v roce 1848,
kterého se zúčastnili slavné osobnosti národního obrození (František Palacký,
Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský…).
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
