|
|
|
|
 Kamenný hrad Křivoklát nechal
vystavět na začátku 12. století kníže Vladislav I., který zde věznil svého
bratrance Otu, knížete Olomouckého. Ve 13. století se Křivoklát stal oblíbeným
venkovským sídlem, kam krále doprovázela lovecká družina i část dvora a
kanceláře. Král Václav I., syn Přemysla Otakara I., se zasloužil o rozvoj hradu. Po
smrti Václava I. roku 1253 se vlády ujal jeho mladší syn Přemysl Otakar II., který
hrad reprezentativně vybavil. Po Přemyslově tragickém konci byl dalším panovníkem
Václav II., jenž byl neduživý a o Křivoklát se moc nestaral. Poslední Přemyslovec
Václav III. zahynul roku 1306 a na český trůn se dostal Rudolf Habsburk. Ale již za
rok zemřel a Křivoklát obsadil Vilém z Valdeka. Roku 1310 nastoupili na trůn
Lucemburkové. Začátek jejich vlády provázely hospodářské problémy, a tak byli
nuceni zastavovat královské hrady. Tím Křivoklát zůstal Vilému z Valdeka. Po jeho
smrti byl hrad zastaven panu Oldřichu Pluhovi z Rabštejna. Teprve roku 1333 získal
Křivoklát po velkém úsilí nazpět Karel IV. a úplně jej vykoupil až v roce 1347.
Ustanovil také, že Křivoklát má vždy patřit mezi královské hrady. Jeho syn
Václav IV. na  Křivoklátě rád pobýval,
a to si vyžádalo podstatné rozšíření hradu. Po Václavově smrti byl roku 1420
korunován na českého krále Zikmund, který si hradu nevážil a jeho bohatství
rozdával žoldnéřům. Za zásluhy byl Křivoklát darován Aleši Holickému ze
Šternberka, ten setrval na hradě až do roku 1454. Král Jiří z Poděbrad dlel na
Křivoklátě jen krátce v roce 1464, kdy zde přečkal morovou epidemii. Před svou
smrtí podstoupil hrad synovi Jindřichovi a od něj Křivoklát odkoupil nový král
Vladislav II. Jagellonský. Hrad měl velmi rád a na konci 15. století jej obnovil. Roku
1509 se stal králem jeho tříletý syn Ludvík. Po smrti Vladislava II. roku 1516 byl
Křivoklát zastaven Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu, který zde byl do roku 1523. Ludvík
Jagellonský zahynul v bitvě a na trůn nastoupili Habsburkové. O Křivoklát nejevili
zájem, protože už nevyhovoval představám pohodlného bydlení. Učinili z hradu
vězení a jako nejvýznamnějšího vězně zde drželi biskupa Jednoty bratrské Jana
Augustu. Po třicetileté válce byl hrad na čas zastaven Schwarzenberkům. Roku 1685 byl
prodán do šlechtického majetku hrabatům z Valdštejna. Roku 1733 Křivoklát přešel
sňatkem na knížata z Fürstenberka, kteří hrad vlastnili až do roku 1918. Od roku
1929 patří hrad Křivoklát státu.
|
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
