|
|
|
|
 Nejenom světlá ale i temná je minulost hradu Křivoklátu. Kdysi dávno
sloužil Křivoklát jako vězení mnoha lidem. Jedním z nich byl alchymista Eduard
Kelley v kronikách nazvaný Engelender. Ke dvoru císaře Rudolfa II. přijel s
doporučením Viléma z Rožmberka. Císař měl špatné zkušenosti s předešlými
alchymisty, kteří mu slibovali zlato chemicky vyrobené z méněcenných látek, proto
chtěl sám vyzkoušet nového dvorního alchymistu. Kelley ochotně souhlasil. Do
místnosti si nechal přinést velkou bednu, a když ji sluhové postavili na zem, sám
vybídl císaře, aby si obsah truhly prohlédl. Císař bral do ruky každou lahvičku i
látku a hledal, zda-li není někde zlato schováno. Sám namíchal potřebné látky v
kelímku a do žhava na ohni roztavil. Teprve teď alchymista požádal všechny
přítomné o opuštění místnosti, chystal se vyvolávat pomocné duchy, aby provedli
potřebnou permutaci. Císař místnost zamkl a zapečetil zvenku. Asi za hodinu místnost
znovu otevřel a alchymista mu ukázal kelímek, na jehož dni leželo několik kousků
zlata. Císař se zaradoval a pasoval alchymistu na "zlatého" rytíře. Těšil
se, že se konečně z jeho alchymistické dílny zlato jen pohrne. Nevěděl však, že
truhla měla dvojité dno, ve kterém bylo zlato ukryto. Císař marně čekal na své
zlato, alchymista stále činil přípravy a tvrdil, že hvězdy nejsou nakloněny
potřebné permutaci. Kelley velmi zpychl a k ostatním dvořanům se choval přezíravě.
Mezi dvořany se začalo šuškat, že alchymista je podvodník. Dokazují to prý jeho
dlouhé vlasy, které skrývají odňaté ucho, a to mu bylo uříznuto za podvody, na
znamení hanby. Jednou ho v hádce jeden dvořan označil podvodníkem a odkryl mu vlasy.
Kelley tasil kord a v souboji dvořana zabil. Alchymista byl lapen a císaři bylo
konečně odhaleno tajemství. Zle se císař rozhněval a nechal alchymistu vsadit do
věže Huderky na Křivoklátě. Měl tam být uvězněn tak dlouho dokud nenajde recept
na elixír mládí, nevyjeví tajemství výroby zlata a nenajde kámen mudrců.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
