|
|
|
|
 Od roku 1318 byli prvními majiteli
bratři Tobiáš a Beneš z Benešova. Zakrátko v roce 1327 Tobiáš odkázal panství
svému synovci Zdeslavovi ze Šternberka. Další Šternberk Petr byl nepřítelem husitů
a v roce 1420 byl zabit v bitvě. Zdeněk Šternberk si znepřátelil krále Jiřího z
Poděbrad, ten nechal Zdeňka uvrhnout do vězení a zabavil mu hrad. Konopiště pak bylo
svěřeno Hynkovi, knížeti z Münsterbergu. V roce 1479 po smrti krále i Zdeňka se
pře urovnaly a panství bylo vráceno Zdeňkovým synům Jaroslavu a Zdeslavovi ze
Šternberka. Od roku 1495 byl majitelem Jiří a po něm Jan ze Šternberka. Jeho syn Adam
se ujal panství roku 1583 a od roku 1587 vlastnila Konopiště jeho sestra Alžběta,
provdaná za Arkleba z Kunovic. Roku 1602 bylo Konopiště kvůli hospodářským
potížím prodáno Dorotě a Přechovi Hodějovským, po nich Konopiště zdědil syn
Bernard. Hodějovští se účastnili povstání, takže jejich majetek propadl
konfiskaci. Příštích sto let Konopiště rychle měnilo majitele, až jej roku 1716
koupil hrabě Jan Josef z Vrtby, který však zemřel bezdětný, a proto panství
odkázal synovci Františku Václavovi z Vrtby. Když i ten zemřel, připadlo Konopiště
císařskému komořímu Janu Karlovi z Lobkovic. V roce 1870 přešel majetek na syna
Františka Eugena, který však neměl dostatek financí, a tak v roce 1887 Konopiště
prodal arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este. Po násilné smrti arcivévody i
jeho choti zdědili panství jejich tři děti Žofie, Maxmilián a Ernst. Po první
světové válce a pádu monarchie připadlo Konopiště státu.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
