Budovy empírového zámku Kačina jsou
postaveny na nezvyklém půdorysu, který má podobu luku. Od hlavní jednopatrové
zámecké budovy, jejíž vstup je zvýrazněn sloupy nesoucími trojúhelníkový štít,
se na obě strany rozbíhají dvě nízká boční křídla s kolonádami, zakončená
postranními pavilóny. Zámek Kačina si nechal vystavět jako letní sídlo Jan Rudolf
Chotek v letech 1802-1822. Vyprojektování zámku zadal francouzskému architektu
Bernardu Poyetovi, avšak jeho návrh byl moc nákladný, takže se obrátil na
královského vrchního stavebního ředitele Christiana Franze Schurichta, jenž mu
představil projekt inspirovaný anglickými předměstskými vilami. Vlastní stavba
zámku započala roku 1806 uprostřed obory, kterou rod Chotků zakoupil již roku 1764.
Stavbu vedl nejdříve profesor architektury Jiří Fischer, po něm pokračoval Josef
Phillipp Joendl a stavbu zakončil arcibiskupský stavební rada A. Arche z Olomouce.
Reliéfy v trojúhelníkových štítech nad vchodem vyrobil sochař A. Schrott a další
sochařské práce, podle předloh pražského malíře Josefa Berglera, provedl Václav
Prachner. Hlavní zámecká budova uvnitř ukrývá reprezentační síně, jako jídelnu
nebo taneční sál, pánské obytné pokoje a další salóny. Ústředním prostorem
hlavní zámecké stavby je kruhový sál se stropní kopulí prostupující dvě patra,
který tvoří předsálí taneční síně. Místnosti v bočních křídlech s
kolonádami sloužily jako hostinské pokoje a byty sloužících. Postranní pavilóny na
koncích kolonády byly věnovány zejména kultuře. V jednom pavilónu byla kaple a
nedokončené divadlo a v protějším pavilónu je kruhová knihovna, kterou obíhá
sloupový ochoz. Ve většině zámeckých místností se dochovala původní empírová
výzdoba a ozdobné parketové podlahy. Kolem zámku se rozprostírá zámecký park
založený již roku 1789, u jehož vzniku stál významný botanik a ředitel vídeňské
botanické zahrady Nikolaus Joseph Jacquine.
|
