|
|
|
|
 K zámku Jánský vrch nás dovede
dlouhé schodiště, z jehož odpočívadel jsou krásné vyhlídky na celé město. Na
konci schodiště projdeme kovanou bránou, za kterou se rozprostírá velké nádvoří.
Zámek Jánský vrch je mohutná dvoupatrová budova, na jejímž místě stál původně
středověký hrad, postavený přibližně v druhé polovině 13. století. Přestavbami
trvajícími až do přelomu 18. a 19. století byl upraven do podoby pohodlného letního
sídla vratislavských biskupů. Umístění objektu na vyvýšenině nad městem a řada
zachovaných středověkých částí jsou však stále názorným dokladem existence
původního hradu. Ve vnějším vzhledu se jedná především o západní průčelí,
kde je zachována hradba s flankovacími věžemi a úsek obranné chodby vysunuté na
krakorcích. Dále pak řada architektonických detailů (portály, reliéfy...) a dodnes
zřetelné základy hradního bergfritu - obranné věže - na severní straně. Ta však
byla v druhé polovině 18. století snížena a na jejím základě byl vybudován
kruhový koncertní sál s přilehlým jevištěm. Také ostatní části hradu podléhaly
postupným přeměnám. V 15. století došlo k značnému poškození hradního
obranného systému, což bylo způsobeno nejen husitskými válkami, především však
zásahem samotného biskupství, které jej nechalo na mnohých místech pobořit, aby se
objekt znovu nestal baštou nepřátel. K opravě poškozeného sídla došlo na konci 15.
a začátkem 16. století , bylo zpevněno především obranné opevnění a upraven
obytný palác, jehož základy se dodnes nachází na jihovýchodní straně zámku. Tato
velká pozdně gotická obnova započala za biskupa Jana Rotha a byla ukončena roku 1509
Rothovým následovníkem, biskupem Janem Thurzou. Na konci 16. a v 17. století proběhly
významné přestavby především severní části, tzv. dolního nádvoří. Byl zde
postaven renesanční palác s arkádovou chodbou a věž s hodinami. Z reprezentativního
renesančního paláce je dnes patrný pouze štít nasměrovaný do nádvoří, věž s
hodinami dodnes tvoří výraznou dominantu stavby, přestože byla na počátku 19.
století snížena. K definitivní přestavbě objektu na pohodlný barokní zámek došlo
v druhé polovině 18. století za vlády biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche. Biskup,
jako jeden z mála, na zámku trvale sídlil, upravil si proto mnohé části stavby,
která stále ještě více připomínala středověký hrad než moderní zámek. Vzniklo
tak dvoupatrové jižní křídlo, byla přistavěna jednopatrová křídla na západních
stranách vnitřních nádvoří a o druhé patro byl zvýšen starý hradní palác. Při
zámku vznikla oranžérie a okrasná zahrada ve francouzském stylu s oválným
pavilonem, později byl zámecký park rozšiřován v duchu anglického stylu. Stavební
činnost pokračovala i za jeho následovníka biskupa Josefa Kristiana Hohenlohe-
Waldenburg - Bartensteina. Významně bylo upraveno hlavní nádvoří. Byla zbořena
starší výstavba nádvoří a na jejím místě byly vybudovány nové hospodářské
budovy, kočárovny, konírny a dvě brány. Hlavním stavebním podnikem biskupa však
byla výstavba nové vstupní schodišťové haly. Návštěvníci Jánského Vrchu si
mohou na zámku prohlédnout dva okruhy. Expozice prvního okruhu vyniká zachovaným
původním vybavením převážně z 19. století, které bylo nově doplněno pouze
některými předměty užitého umění a obrazy. K nejcennějším uměleckým
památkám zámku patří plastiky a obrazy ve vybavení horní zámecké kaple. Je to
především raně barokní oltář s deskovými renesančními obrazy světců z poloviny
16. století, dvě pozdně gotické sochy sv. Heleny a sv. Barbory a konečně pozdně
gotická dřevěná soška světice z první čtvrtiny 16. století. Zajímavým
obohacením prohlídky je také největší vystavená sbírka dýmek a kuřáckých
potřeb v České republice, umístěná v posledních místnostech základního okruhu.
Sbírka dýmek začala vznikat od konce 60. let a během dvaceti let se rozrostla na cca
1200 exponátů. K prohlédnutí jsou zde dýmky převážně z 18., 19. a 20. století,
evropské výroby, ale i četné kusy dovezené z Ameriky, Afriky a Orientu. Druhý
prohlídkový okruh představuje hospodářské zázemí zámku, které je většinou na
památkových objektech skryto. Patří sem především zámecká kuchyně, byt správce,
jídelna pro sloužící, koupelna aj.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
