Asi zde nejdříve stály
dva hrady. Po rozsáhlé přestavbě, která proběhla v druhé polovině 16. století,
byly oba hrady spojeny mohutnými hradbami. Půdorys hradu se rozšířil do takových
rozměrů, že obvod hradeb měřil téměř kilometr a prostory byly schopny pojmout i
několikatisícovou vojenskou posádku. Hrad chránilo šest bran s padacími mosty. Vedle
první brány stojí devítiboké opevnění, které sloužilo posádce, a také zde byly
vězení pro poddané. Za druhou bránou je veliké nádvoří s kaplí sv. Ondřeje a
malou rozhlednou. Za poslední bránou se nachází pozůstatky hradního paláce s
velkými okny a s hlubokou studnou na nádvoří. Na přelomu 16. a 17. století proběhla
renesanční přestavba a v té době vznikla také kaple. Roku 1760 sídlil na hradě už
jen vzácný archív, knihy a kroniky. Během bouře na podzim roku 1762 hrad vyhořel a
na 200 let se stal volně přístupnou zříceninou, kde lidé hledali poklady.
Asi zde nejdříve stály
dva hrady. Po rozsáhlé přestavbě, která proběhla v druhé polovině 16. století,
byly oba hrady spojeny mohutnými hradbami. Půdorys hradu se rozšířil do takových
rozměrů, že obvod hradeb měřil téměř kilometr a prostory byly schopny pojmout i
několikatisícovou vojenskou posádku. Hrad chránilo šest bran s padacími mosty. Vedle
první brány stojí devítiboké opevnění, které sloužilo posádce, a také zde byly
vězení pro poddané. Za druhou bránou je veliké nádvoří s kaplí sv. Ondřeje a
malou rozhlednou. Za poslední bránou se nachází pozůstatky hradního paláce s
velkými okny a s hlubokou studnou na nádvoří. Na přelomu 16. a 17. století proběhla
renesanční přestavba a v té době vznikla také kaple. Roku 1760 sídlil na hradě už
jen vzácný archív, knihy a kroniky. Během bouře na podzim roku 1762 hrad vyhořel a
na 200 let se stal volně přístupnou zříceninou, kde lidé hledali poklady.
