 Rozlehlému
parku vévodí mohutná, bílá stavba romantického zámku Hluboká s neklidnými zuby
cimbuří a množstvím různých věží. Do zámku se vchází po klenutém mostě okolo
dvou strážných věžiček skrz velkou bránu, nad kterou je vytesán kamenný znak.
Projdeme-li bránou, octneme se ve vysokém průjezdu a ten nás zavede přes první malé
nádvoří na druhé velké nádvoří s bohatě zdobenými balkóny. Na místě
dnešního krásného zámku stál nejdříve raně gotický hrad vystavěný asi v
polovině 13. století a říkalo se mu Frohnburg (panský, královský hrad). Za vlády
Viléma z Pernštejna byl hrad opravován a bylo přebudováno opevnění. V letech 1563 -
1564 za Jáchyma z Hradce proběhla renesanční přestavba hradu a kaple, na které se
podílel mistr Antonio a Vincenzo Vogarelli z Českých Budějovic. Roku 1571 za vlády
Adama z Hradce byla dokončena přeměna středověkého hradu v renesanční zámek a
provedli ji stavitelé Vincenzo Vogarelli a Domenico Benedetto pod vedením Baldassara
Maggiho. Během třicetileté války bylo hlubocké panství zpustošeno.  Kolem roku 1727 byla Hluboká na přání Adama Františka
Schwarzenberga opět přestavována tentokrát v barokním slohu, avšak přestavba nebyla
dokončena, protože Adam František zemřel. Roku 1840 byla zahájena romantizující
přestavba podle vzoru anglických královských zámků, jako je třeba zámek Windsor a
přestavbou byl pověřen vídeňský architekt Franz Beer. Podle jeho projektu byly
zbořeny budovy předzámčí a na jejich místě vznikla jízdárna a rozsáhlý
anglický park. Přestavbu dokončil asi roku 1871 Ferdinand Damas Deworetzky. Na zámku
je asi 140 komnat, z nichž je několik bohatě vybaveno a zpřístupněno. Za zmínku
stojí třeba dřevem obložená velká jídelna s gobelíny a renesančním stropem nebo
knihovna s asi 12 000 svazky knih. Dále Hamiltonův kabinet, který získal název podle
vystavených obrazů slavného malíře koní. V Čítárně je vystaveno různé sklo a
také delftská fajáns. A další místnosti, ve kterých je samozřejmě vystaven
nábytek různých slohů, obrazy, nádobí nebo zbraně.
|
