|
|
|
|
|
V čele fryštátského náměstí stojí empírový
jednopatrový zámek se sedlovou střechou, kterou zakrývá atikové patro. Do zámku
složeného z hlavního křídla a dvou krátkých bočních křídel se vchází dveřmi
pod balkónem, jenž nesou kulaté sloupy, a nad kterým je erb rodu Larisch-Mönnichů.
Ze vstupní haly, jež je vymalována klasicistní iluzivní výmalbou a jejíž stěny
zdobí dřevěné erby rodů, vede do prvního patra schodiště z litiny asi z roku 1860.
Schodiště nás zavede do předsálí, kde je mimo jiné vystavena bronzová socha
Olbrama Zoubka. Dále následují sály a místnosti jako zámecká jídelna s bohatým
porcelánem, dámský salón s mramorovým krbem, dámský budoár s nábytkem ve stylu
vídeňské secese a třeba s dobovými módními časopisy nebo krajkovým slunečníkem,
růžový salónek s pseudorokokovým nábytkem, zlatý sál s kachlovými kamny a
pseudoklasicistním nábytkem, pánský salón a ložnice, zámecká knihovna,
renesanční sál, grafický salón s rytinami, lovecký, orientální, modrý a hudební
salón. Dříve však než zde dnešní empírový zámek stál, byla na jeho místě
pravděpodobně gotická tvrz z poloviny 14. století. Již o sto let později kroniky
hovoří o okázalém zámku, který vyhořel roku 1511. Ještě téhož roku byl zámek
knížetem Kazimírem II. opraven a renesančně přestavěn. Roku 1617 postihl
fryštátský zámek další požár a jeho následky byly odstraněny až ve druhé
polovině 17. století. Do třetice zámek vyhořel roku 1781. O jedenáct let později,
kdy Fryštát koupil rod Larisch-Mönnichů, na zámku proběhla rozsáhlá přestavba,
vedená patrně podle projektu opavského architekta Karla J. Englische a dokončená roku
1800. V té době byl také založen přírodně-krajinářský park v anglickém slohu.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
