Na vrcholu nízkého kopce
nad vsí Úvalno stojí zřícenina hradu Cvilín, kterou obklopuje hluboký příkop. Po
vyšlapané cestičce se dostaneme do nitra zříceniny, kde si můžeme prohlédnout
místy až 4 m široké hradní zdi, hlubokou studnu na nádvoří vydolovanou do skály,
odkryté hradní klenby, a také 8,5 m vysokou kruhovou věž, z které je výtečný
rozhled na celou zříceninu i její okolí. Dříve stál na místě dnešní zříceniny
pevný hrad, chránící obchodní stezku do Slezska. Stavitel Cvilína není znám, ale
možná hrad nechal postavit český král někdy v první polovině 13. století. Prvním
známým majitelem Cvilína byl roku 1253 Jindřich z Lobštejna. Roku 1257 hrad daroval
král Přemysl Otakar II. Benešovi Benešovskému z Falkenštejna, později psanému ze
Cvilína, za zásluhy v bitvě u Mühldorfa. Dále hrad vlastnil roku 1280 Heřman ze
Cvilína a po něm v letech 1281-1288 Beneš ze Cvilína, syn Beneše Benešovského z
Falkenštejna. Potom Cvilín vlastnili knížata opavská a krnovská. Od roku 1365 na
Cvilíně vládli Václav a Přemek, dále od roku 1377 Jan I., za ním následoval
Mikuláš III., který hrad zastavil vévodům olešnickým, Konrádovi II. a Konrádovi
III. Na počátku 15. století vykoupil Cvilín ze zástavy kníže Přemek. Dalším
majitelem byl vévoda Jan IV., za jehož vlády byl hrad dobyt a vypálen vojsky
uherského krále Matyáše Korvína. Roku 1493 získal hrad Jan z Šelenberka a po něm
jeho syn Jiří, který hrad opravil. Roku 1523 získal Cvilín koupí Jiří
Hohenzolleren z Ansbachu, markrabí braniborský a pán krnovský. Za třicetileté války
nechal ještě hrad Cvilín opravit Karel kníže z Lichtenštejna. Potom na hradě
bydleli knížecí dělníci, ale nakonec byl hrad zcela opuštěn a ponechán svému
osudu.
|
