|
|
|

|
Vyjdeme-li
nízký kopec chřipských vrchů nad údolím říčky Stupavy, můžeme stanout před
zříceninou hradu Cimburka. Z dříve pevného gotického hradu se dochovaly části
hradního paláce s několika kamennými portály, hradby s půlkruhovou baštou a také
kruhová věž, odkud je výhled do údolí. Hrad Cimburk nechal vystavět v letech
1320-1333 zemský podkomoří Bernart z Cimburka, který měl za manželku Sabinu z
Koryčan. Po Bernartově smrti roku 1334 hrad zdědil jeho vnuk Ctibor z Cimburka, jenž
ho již o čtyři roky později prodal markraběti Janu Jindřichovi, bratrovi Karla IV.
Za vlády Jana Jindřicha se hrad rozrostl o palácovou část, která byla dostavěna
Janovým synem Joštem. Roku 1375 Jošt zastavil hrad Zikmundu z Letovic, ale po nějaké
době mu ho opět odebral a roku 1398 hrad zastavil Čeňkovi z Drahotuš. Roku 1406
Cimburk loupežně získal Vok mladší z Holštějna, který zahynul roku 1420 v bitvě u
Vyšehradu. Po jeho smrti panství přešel na jeho stejnojmenného syna. Roku 1429 prodal
Vok z Holštějna hrad svému příbuznému Štěpánu z Varnova, pánu na Zdounkách,
který zemřel roku 1448. A protože tímto rod pánů
z Holštejna a Vartnova vymřel po meči, hrad připadl Štěpánovým tetám Žofii,
Zuzaně, Elišce a Jitce. Po válkách mezi králem Jiříkem z Poděbrad a uherským
králem Matyášem Korvínem, za nichž byl Cimburk dobyt, hrad často střídal majitele.
Od roku 1476 vlastnil panství Ctibor z Cimburka, o dva roky později Vilém z Perštejna
a za další dvě léta Zuzana z Vartnova. Potom v roce 1490 hrad držel Štěpán z
Lomnice a o tři roky později Mikuláš Franc z Háje. Roku 1520 získal na Cimburk
dědičné právo Vilém z Víckova. Vilém byl dobrý hospodář a za jeho vlády
panství vzkvétalo. Podstatně také přestavěl hrad a zdokonalil obranný systém.
Dalším majitelem byl po Vilémově smrti roku 1550 jeho bratr Přemek a po něm jeho syn
Jan Vilém, který však hrad roku 1569 prodal uherskému šlechtici Gabrielu Majlátovi,
hraběti Sikulskému. Gabriel vedl bohatý a hýřivý život a zakrátko panství velmi
zadlužil. Zemřel roku 1577 a Cimburk zdědila jeho manželka Anna Báfniová. Po ní
roku 1602 přešel majetek na dceru Alinu, která přijala přídomek z Cimburka. Dále od
roku 1611 držel Cimburk Alinin syn Gabriel Horecký z Horky, za jehož vlády byl hrad
dobyt sedmihradskými vojsky. Roku 1658 přešel majetek na jeho syna Františka
Horeckého, který hrad částečně přestavěl. František Horecký si nechal v
nedalekých Koryčanech přebudovat starou tvrz na pohodlný zámek, kam se také
odstěhoval. Roku 1709 byl Cimburk definitivně opuštěn a ponechán napospas zubu času.
|

|
|
|

Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|