Českokrumlovský hrad a
zámek je druhou největší stavbou tohoto druhu u nás. První písemná zprava o jeho
existenci pochází z roku 1253. Nejstarší hradní stavba stála nejspíš v místech
dnešního Hrádku se zámeckou věží. Na konci 13. století to byli asi pánové z
Krumlova, kteří položili základy horního hradu a ten postupně vybudovali jejich
nástupci Rožmberkové. Hrad má čtyři nádvoří. První nádvoří lemují po
stranách budovy, které  měly kdysi
hospodářský význam. První a druhé nádvoří odděloval hluboký příkop spojený
dřevěným padacím mostem. V příkopě byli a jsou chováni medvědi, kteří měly
připomínat starou rodovou pověst z 15. století. Na druhém nádvoří stojí Hrádek
se zámeckou věží, její dnešní podoba je z 16. století, kdy ji renesančně
přestavěl Baldassare Maggi z Arogna. Roku 1590 provedl výzdobu malíř Bartoloměj
Beránek - Jelínek. Po přestavbě věže dostal i Hrádek renesanční podobu. Na
třetí nádvoří vejdeme klenutou chodbou ze sedmdesátých let 16. století, která
spojuje dolní a horní zámek. V jižním křídle tohoto náměstí se nacházejí dvě
zámecké kaple. Starší je gotická se síťovou klenbou z roku 1334 a mladší kaple
sv. Jiřího ze sedmdesátých let 16. století byla rokokově přestavěna v polovině
18. století. Ve východním křídle se nachází soukromé pokoje posledních
Rožmberků. Posledním nádvořím je čtvrté, nebo také zadní nádvoří hradu. Zeď
jižního křídla zdobí pozdně gotický arkýř s erby pánů z Kravař, z Rožmberka a
z Pernštejna. Interiéry prošly v osmdesátých letech 17. století barokní přestavbou
pod dohledem Jakuba de Maggi. V severním křídle se nachází schwarzenberský
Zrcadlový sál. Největší místností českokrumlovského zámku je schwarzenberský
Maškarní sál s iluzivními malbami J. Lederera. O patro výš nad Maškarním sálem se
nachází zámecká obrazárna. Přestavbou gotického hradu v renesanční zámek se
změnil i dosavadní vstup do hradu ze severní strany. Do horního hradu se vjíždělo
po vysokém mostě dodnes zvaném Na plášti. V šedesátých letech 18. století byl
doposud dřevěný třípatrový most přestavěn na kamenný. Na skalním ostrohu
Plášť stojí barokní divadlo z osmdesátých letech 17. století, které bylo později
přestavěno do současné rokokové podoby. O vnitřní výzdobu, oponu a kulisy, se
zasloužili vídeňští malíři JanWetschel a Leo Märkl. Za budovou divadla se
rozprostírá zámecká zahrada z přelomu 17. a 18. století.
|
