|
|
|
|
|
Kdysi dávno kam lidská paměť nesahá, mnoho generací
zpět, zde byla pustá krajina, kterou vedlo jen pár obchodních cest. Tehdejší
panovníci ji dávali, jako odměnu za odvedené služby, členům své družiny nebo
klášterům, aby se postaraly o osídlení. Takto i Vítkovci získali Českokrumlovsko a
podle svých hradů se nazvali pány z Krumlova a z Rožmberka. Pánové z Krumlova
vymřeli dříve než jejich sousedé, a proto Rožmberkové, s dovolením českého
krále, převzali jejich majetek a zůstali v Českém Krumlově ještě třista let.
Rožmberkové se velmi zasloužili o růst a rozvoj města. Rozšířili horní gotický
hrad a zdokonalili hradní opevnění. V druhé polovině 16. století, za vlády Viléma
z Rožmberka, byl hrad renesančně přestavěn. Slavný Petr Vok, bratr Viléma z
Rožmberka, prodal roku 1601 veškeré panství, hrad i město, císařovi Rudolfovi II.
Ten však o Český Krumlov nejevil zájem a v podstatě jej vůbec nenavštěvoval. Pouze
zde uvěznil svého syna levobočka Julia, který prý v šílenství zavraždil svou
milenku. Další nástupci Matyáš a Ferdinand II. se o hrad také nezajímali.
Začátkem třicetileté války hrad i panství opět změnilo majitele. Roku 1622 jej
totiž císař Ferdinand II. věnoval Oldřichovi z Eggenberku. Rod Eggenbeků hrad i
zahradu zkrášlili do knížecí nádhery. Jejich rod se v Českém Krumlově zdržel po
tři generace. Vdova po posledním Eggenbekovi, rodem Schwarzenberková, odkázala
krumlovské panství, začátkem 18. století, synovci Adamu Františkovi ze
Schwarzenberku. Tento rod zde vládl do roku 1940, kdy Krumlov zkonfiskovalo gestapo. Po
válce vlastnila hrad česká země a potom jej převzal stát.
|
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
