|
|
|
|
|
Starou vodní tvrz založil asi Častolov z rodu Hronovců
a podle něj získalo jméno i toto místo. Potom se v držení panství vystřídalo
několik majitelů, avšak nejvýznamnějším byl Jiří z Poděbrad, který udělil
městečku znak, a to šípem probodnutou zlatou rybu v modrém poli. Nejdříve to však
byli páni z Kunštátu. Roku 1495 koupil panství Vilém z Pernštejna, ale
Pernštejnové o tvrz nejevili zájem a ona zpustla. Roku 1575 připadlo panství
královské komoře. A roku 1577 koupil Častolovice od Rudolfa II. rod pánů z
Oppersdorfu. Jan Bedřich z Oppersdorfu s manželkou Magdalénou z Donína postavili na
místě staré tvrze renesanční zámek. Roku 1648 se častolovické panství dostalo do
majetku Černínů z Chudenic, ale již roku 1694 koupil Častolovice pražský purkrabí,
Adolf Vratislav ze Šternberka. Zámek v Častolovicích se potom stal rodinným sídlem.
Rod Sternbergů se nesmazatelně zapsal do kulturního i politického života. František
Kristián Sternberg se oženil s hraběnkou Augustou z Manderscheid. Měli syna Františka
Josefa Sternberg Manderscheid, který byl jedním se zakladatelů Společnosti
vlasteneckých přátel umění, a také se zasloužil o vznik Národní galérie v Praze.
Jaroslav Sternberg provedl na zámku novogotické úpravy a Leopold Sternberg, dědeček
dnešní majitelky, vrátil zámku ztracenou renesanční podobu. Jeho syn Leopold byl
důstojníkem Rakousko-uherské jízdy a bojoval v I. světové válce. V roce 1929 se
oženil s hraběnkou Cecílií Reventlow-Criminil. Po smrti svého otce v roce 1937 se
přestěhoval na častolovický zámek. Za německé okupace bylo panství v nucené
správě a na zámku se usadil německý správce. Po válce byly Častolovice nakrátko
vráceny rodině Sternbergů, ale již v roce 1948 jim byl opět veškerý majetek
zabaven. Dnešní majitelka Diana Sternbergová-Phipps získala častolovický zámek
zpět v restituci v roce 1992.
|
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
