|
|
|
|
|
Na místě dnešního zámku stála někdy v polovině 14.
století gotická tvrz, kterou Herald z Bučovic prodal roku 1369 Bočkovi z Kunštátu.
Roku 1386 bučovické panství odkoupil Ondřej z Bludova, ale v období uherských válek
se rod pánů z Bludova v Bučovicích nezdržoval. Roku 1481 se novým majitelem stal Jan
Kropáč z Nevědomí, který byl na straně uherského krále Matyáše Korvína.
Nejstarší syn Jana Kropáče Mikuláš prodal Bučovice již roku 1511 Tasovi z Ojnic,
po kterém panství zdědily jeho dcery Markéta a Anna, provdaná za Václava z Boskovic.
Václav z Boskovic byl nejvyšší zemský soudce a nejdříve byl jen spolumajitelem
panství, ale brzy získal i druhou část Bučovic. Po jeho smrti roku 1544 panství
zdědili jeho synové Albrecht a Jan Šembera, který byl však nezletilý, takže za něj
Bučovice spravoval bratr Albrecht. Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl dvakrát
ženatý, podruhé s Marií Žabkovou z Limberka a s ní měl dvě dcery Annu Marii a
Kateřinu, které se provdaly za dva bratry, Karla a Maxmiliána z Lichtenštejna.
Kateřina a Maxmilián vládli na Bučovicích do roku 1643, kdy jejich majetek zdědil
Maxmiliánův nejmladší bratr Gundakar a synovec Karel Eusebius a ten roku 1681 dospěl
k názoru, že je v Bučovicích nezdravé ovzduší, takže zde zřídil
lichtenštejnskou účtárnu s byty úředníků. Roku 1945 byl zámek zestátněn.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
