|
|
|
|
 Za dob, kdy byl pánem Bučovic Jan Šembera, se poddanému lidu
dobře nevedlo. Pan Šembera byl lakotný a když se mu zachtělo vystavět si krásný
zámek, zvýšil daně. Po velkých útrapách se mu podařilo nový a nákladný zámek
postavit, prý mu v tom pomáhal sám ďábel. Jenže potom pan Šembera onemocněl, a tak
se rozhodl, udělat si pořádek v rodových záležitostech, aby měly jeho dvě dcery
zajištěno dědictví. Jak si tak pročítal rodové pergameny, narazil na odstavec, ve
které se psalo, že nebude-li mít mužských potomků, připadne část jeho majetku
brněnským minoritům. A tu si pan Šembera usmyslel, že to tak nenechá. Marně si
lámal hlavu co udělat, až dostal spásný nápad, který mu vnukla v plamenech se
rozpadající polena. Napsal tedy otci kvardiánovi list, že se mu život krátí a ať
se tedy přijede do Bučovic domluvit ohledně předání Šemberova majetku. V
klášteře bylo hotové pozdvižení a kvardián se hned nazítří rozjel na zámek i s
listinami. V Bučovicích byl mile uvítán a na bohaté hostině jedl ty nejlepší
lahůdky, které vydatně zapíjel nejkvalitnějším vínem. Mnich už byl notně znaven
vínem, když mu pan Šembera vzal svazek pergamenů a počal si je prohlížet. Zadumaně
s listinami procházel místností, až se zastavil u hořícího krbu. V tu chvíli
opilý mnich vystřízlivěl a celý se rozklepal, pan Šembera totiž vzácné listiny
vhodil do ohně a ony okamžitě vzplály. Marně kvardián šmátral pohrabáčem v
popelu, vylovil už jen ohořelé zbytky listů. Mnich vztekle vyskočil na nohy a
vychrlil na pana Šemberu strašlivou klenbu. Ačkoliv pan Šembera svým dcerám zachoval
majetek celý, na něho těžce dolehla mnichova kletba. Jeho nemoc se zhoršila, umíral
v bolestných mukách a sotva duše opustila jeho tělo, uchvátil ji ďábel a uháněl s
ní do pekla. Od té doby se pan Šembera každou půlnoc zjevuje jako černý kůň s
ďáblem v sedle, který ho divoce prohání kolem minoritského kláštera.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
