|
|
|
|
|
Březnický zámek je dvoupatrová budova zdobená
renesančními sgrafity s hranolovou průchodní věží, jejíž obytná křídla se
zasklenými arkádami jsou seskupena okolo čtvercového nádvoří se studnou v rohu. Za
zámkem se nachází zahrada, kde jsou zajímavé bylinkové záhony, zřízené jako
vzpomínka jednu zámeckou paní. Před zámkem se rozprostírá přírodní anglický
park s rybníkem. Dříve však než byl postaven dnešní velký zámek, stála zde
pravděpodobně v první polovině 13. století dřevěná tvrz, která hlídala zemskou
stezku. Později byla dřevěná tvrz přestavěna na kamennou, a ta dodnes tvoří jádro
dnešního zámku. Asi v polovině 16. století za Jiřího z Lokšan proběhla první
velká přestavba, tehdy se středověká tvrz změnila v renesanční sídlo. Přestavbu
provedli vlašští zedníci a kameníci z Milána, kteří se v té době začali
usazovat na předměstí Březnice. Tehdy byla postavena nová dvoupatrová budova s
reprezentační hodovní síní, dnešním rytířským sálem. V přestavbě pokračoval
také Jiřího syn Ferdinand, který nechal zbudovat jižní a východní dvoupatrové
křídlo. Za Přibíka Jeníška vznikla roku 1625 kaple a také byly proměněny
střílny na hradbách v zahradní altány. Dále také vznikl arkádový koridor z
vnější strany zámku a před ním byla založena zahrada. Na přelomu 18. a 19.
století za Josefa Maria Kolovrata se na Březnici opět stavělo, byla vsazena nová okna
a postaven novogotický balkón nad zahradními arkádami. Dále byl březnický zámek
upravován v letech 1889-1890, kdy například nádvoří dostalo novou sgrafitovou
omítku. A naposledy se na Březnici stavělo v roce 1933, tehdy byla opět sgrafitová
omítka na nádvoří odstraněna a byla nahrazena šedou omítkou a novogotickými
římsami. Na zámku je například krásná dřevem obložená jídelna, které vévodí
renesanční kachlová kamna s vyobrazením znaků Přibíka Jeníška a jeho manželky.
Dále stojí za zmínku Rytířský sál s kazetovým stropem z roku 1623, Lokšanská
knihovna, africký salón, zbrojnice a další sály a komnaty.
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
