|
|
|
|
 První
písemný doklad o hradu pochází z roku 1312, kdy hrad patřil rodu pánů z Boskovic.
Dalším písemně doloženým držitelem boskovického hradu byl Heralt z Kunštátu,
který nechal hrad znovu vystavět roku 1398. Roku 1434 vlastnil hrad pozdější král
Jiřík z Poděbrad, a protože si chtěl pány z Boskovic zavázat, předal boskovické
panství roku 1458 Vaňkovi z Boskovic. Tak se Boskovice vrátily zpět pánům z
Boskovic. Vaněk z Boskovic byl správcem královského hradu Špilberku a později také
zemským hejtmanem moravským. Po Vaňkovi zdědil panství jeho syn Václav a dále
Václavův syn Jaroslav, jenž byl Matyášovým kancléřem. Roku 1485 byl popraven za
domnělou zradu a panství s hradem přešlo na mladšího bratra Ladislava Velena z
Boskovic. Ladislav patřil mezi nejvzdělanější šlechtice své doby, studoval v
cizině a potom se rozhodl pro kněžský stav. Kněžské roucho svlékl po bratrově
smrti, kdy převzal panství a také se oženil. Po jeho smrti roku 1520 připadlo
dědictví na jeho syna Kryštofa, který byl zemským hejtmanem. Často se účastnil
válečných tažení proti Turkům a hojně financoval boje. To ho dostalo do
finančních potíží, takže musel roku 1547 boskovické dědictví prodat. Boskovice
koupil Šimon Eder ze Šťavnice, který zbohatl hornictvím a i v okolí Boskovic se
snažil těžit zlato. Jeho syn Vít Eder prodal panství roku 1567 vladykovi Jaroši ze
Zástřizl. Po něm majetek převzal jeho syn Václav, který zemřel bezdětný roku
1600. Jeho žena Kunka zemřela o sedm let později a hrad nakrátko přešel na Jarošova
bratra Bohuše. Roku 1612 majetek zdědil synovec Václav. Roku 1648 přešlo boskovické
panství na bratry Karla Františka, Oldřicha Dezidera a Jana Bohuslava. Jan Bohuslav byl
posledním mužem zástřizelského rodu a zemřel roku 1687. Vdova Zuzana Prakšická ze
Zástřizl se potom znovu provdala za Valtra Františka Dietrichštejna. Ten byl
posledním majitelem, jenž na hradě bydlel.
|
|
|
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
|
