 |
|
|
 Ke konci podzimu už nekvete tolik květin jako na jaře a během léta a svět
kolem nás se stává vybledlejší. Ještě na chvíli zazáří javory a jiné
listnáče svým jasným kabátem, který na chvilku vytáhnou ze skříně, a potom už
jen tu a tam na nás stydlivě jukne pár rudých šípků z holého trní, nebo
zapomenuté jablíčko v pusté koruně stromu. Jenže my nemáme rádi smutnou přírodu,
a tak jsme si vyrobili několik veselých větrníků, které když se zapíchnou do
záhonku nebo do květináče na balkóně, vypadají jako velké, exotické květiny. A
co až si jich všimne neposedný vítr a opře do nich svůj dech, to se potom větrníky
netrpělivě roztočí, až se jejich barvy smísí a vzniknou úplně nové odstíny.
|
|
Seznam potřeb k výrobě větrníků:
1. několik tyček o straně asi 7-10 mm (různá délka)
2. několik barevných nebo bílých výkresů
3. špejlová párátka s oboustrannou špičkou
4. několik dřevěných korálků
5. slámky (brčka)
6. provázek
7. oboustranná, průhledná, lepicí páska
8. barvy (v případě použití bílých výkresů)
9. nůžky
10. tužka
11. kružítko
12. pravítko
13. vrtačka s tenoučkým vrtákem nebo nebozez
|
| Postup při výrobě větrníků: |
 1. Předlohu si přeneseme na výkres a
nůžkami vystřihneme. Místa, která jsou vyznačena černými tečkami, proděravíme
děrovačkou. Dírku ve středu předlohy vystřihneme malými nůžkami, protože tam
bychom se běžnou děrovačkou nedostali. Nemáme-li použité výkresy barevné,
můžeme si je nabarvit třeba temperovými nebo vodovými barvami. Lepší je barvit
výkresy až po vystřižení, protože tak ušetříme barvu a také se nám bude podle
vyznačené kresby lépe stříhat.
|
2. Větrníky se mohou točit doleva nebo doprava.
Stačí, když rozložený větrník obrátíme na rub a větrníky se budou točit
každý jinam.
|
 3. Slámku si nastříháme asi na 3-5 cm
kousky. Jeden kousek slámky potom prostrčíme střední dírkou větrníku a dále na
slámku navlékneme dírkami všechny čtyři lopatky. Před navléknutím jednotlivé
lopatky se nám vyplatí nalepit na patřičnou stranu u slámky kousek oboustranné
lepicí pásky, kterou zajistíme, že se nám lopatka nebude vyvlékat. Nehodí se
použít mokrá lepidla, protože papír se potom rozmočí a trhá. Takto lze vyrobit
jednoduchý větrník.
|
 4. Naše větrníky jsou složené z jednoho
malého a jednoho velkého větrníku. Složitý větrník získáme takto. Nejdříve si
podle předešlého postupu vyrobíme menší větrník, za který hned navlékneme
větší, zatím rozbalený větrník. Dáme pozor, aby lopatky větrníků směřovaly
stejným směrem. Oba větrníky k sobě na dvou místech přichytíme kouskem
oboustranné lepicí pásky. Potom začneme navlékat lopatky většího větrníku na
slámku stejně jako u větrníku předešlého a vždy je zajistíme kouskem oboustranné
lepicí pásky.
|
 5. Teď si připravíme tyčky, které můžeme
také barevně natřít. Temperová barva má nevýhodu, že trochu pouští. Do jedné
tyčky vyhloubíme tři díry v takové vzdálenosti, aby o sebe větrníky neškobrtaly.
Do dírek zasuneme párátka, na které navlečeme větrníky. Venkovní konec párátek
pevně zašpuntujeme dřevěnými korálky a už stačí zasadit větrné trojspřeží do
záhonku.
|
 6. Vyrobili jsme také větrníky na provázku a
pracovali jsme podobně jako u větrníků na tyčce. Dvě tyčky jsme nahoře provrtali
naskrz, jednou dírkou jsme provlékli provázek a na konci udělali uzlík. Další
uzlík jsme učinili asi ve vzdálenosti 20 cm od tyčky a hned za něj jsme navlékli
korálek. Dále přišel na řadu hotový větrník, jehož slámku jsme zkrátili asi na
3 cm a po něm opět korálek a uzlík. Takto jsme navlékli a upevnili i zbývající dva
větrníky. Nakonec jsme provázek provlékli dírkou v druhé tyčce a taktéž zajistili
uzlíkem. Opět stačí najít větrné prádelní šňůře místo venku nebo na
balkóně.
|
| Předloha větrníku (zmenšeno o 15%): |
 |
|
  
Vytvořili Naďa a René Moyzesovi
|
